Změny klimatu, nadbytečná spotřeba plastu, neuvědomělé nakupování, plýtvání vodou, znečišťování ovzduší. Všemi zmíněnými body a spoustou dalších se zabývají ekologové a ochránci přírody po celém světě. Přitom východisko z této na první pohled beznadějné situace máme na dosah a překvapivě není nikterak komplikované. Jak může každý z nás přispět i malými kroky k lepším životním podmínkám pro nás i budoucí generace? Souvisí nutně to, jak se přírodě snažíme pomáhat, s naší finanční situací nebo místem bydliště? A je potřeba žít stoprocentně zero waste? Odpovědi nejen na tyto otázky jsem hledala v rámci rozhovoru s Anežkou Tomečkovou, která se tématem ekologie aktivně zabývá.

Současná krize nám všem bezesporu přinesla mnoho překážek, ale také nové možnosti a cesty. Písničkář, textař a kytarista Jaromír Nohavica zůstává s příznivci své hudby v kontaktu i za trvajících protiepidemických opatření. Skrze streamované koncerty s různorodou tematikou lidem dále předává své texty a písně. Jak nahlíží na online prostředí a jak se vypořádal s pandemií?

Už na gymnáziu mě začalo bavit mluvit rusky, sledovat ruské filmy a číst ruskou literaturu. Jména jako Tarkovskij, Pasternak, Bulgakov nebo Solženicyn jsou známá jak rusofilům, tak rusofobům, jsou to osobnosti světového významu. Tahle jména mě nakonec přesvědčila, abych si na vysoké škole vybral ruštinu na Filozofické fakultě.

Pátral i v Archivu Univerzity Karlovy, aby se dozvěděl o životním příběhu svého dědečka. Jan Vilém Rajner se svou prací na téma „Osudy Viléma Rajnera na pozadí doby 20. století“ zvítězil v soutěži Eustory 2019. Jeho práce zachycuje nejen nelehkou životní cestu jeho dědečka za dob nacismu a komunismu.

Velvyslanec většinou bývá společensky poměrně prestižní funkce, ke které vede dlouhá a trnitá cesta. Jak dlouho trvala absolventu Filozofické fakulty v Olomouci, Petru Šelepovi? Co si myslí o jmenování bývalého ministra zdravotnictví bez znalosti finštiny na pozici velvyslance ve Finsku? A jak zvládá současnou pandemickou krizi nejzápadnější evropský stát?

Ve třetím článku z UPsolventské série se zaměříme na akademické pracovníky z různých fakult a z různých kateder. Emeritní rektor Josef Jařab, rostlinný genetik Jaroslav Doležel, biochemik Marek Petřivalský, odbornice na migraci Lucie Macková, slavista Patrik Varga nebo germanistka Sabine Voda patří k osobnostem olomoucké univerzity. Co si oni myslí o její úrovni?

V druhém článku z UPsolventské série se zaměříme na novináře, bývalé studenty a absolventy oborů katedry žurnalistiky na Filozofické fakultě. Vybral jsem tři žurnalisty, z nichž jsou nejspíše všichni známí i pro širší veřejnost: Jakuba Železného, Filipa Titlbacha a Filipa Zajíčka. Jak vzpomínají na Palackého univerzitu? Naučila je něco?

Když mě neúprosný tlak času na výběr oboru a univerzity, na které bych měl studovat svoje navazující magisterské studium, přivedlo ke konfrontaci se známou z Erasmu, která nazvala Univerzitu Palackého „neznámou provinční shit univerzitou“, oponoval jsem. V následujících článcích se dozvíte, jestli měla pravdu, jací vlastně jsou absolventi UPOL, jestli jimi jsou úspěšné osobnosti - a nejen to!

Brouci v hlavě ve formě zaseknutých vtíravých myšlenek mohou způsobit mnoho nechtěných pocitů a strachů. Zejména pokud se zavrtají v naší mysli. Vracejí se stále naléhavěji a dohánějí člověka k šílenství. Je však způsob, jak tento zdánlivě začarovaný kruh prolomit. Sally Winston a Martin Seif ve své knize Brouci v hlavě – Jak se zbavit vtíravých myšlenek popisují celý koloběh myšlenkových procesů a jak je možné s ním zacházet.